Co znamená mercurio v Italština?
Jaký je význam slova mercurio v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat mercurio v Italština.
Slovo mercurio v Italština znamená Merkur, rtuť, Merkur, rtuť, rtuťový. Další informace naleznete v podrobnostech níže.
Význam slova mercurio
Merkursostantivo maschile (pianeta) (planeta) (podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).) Mio padre riesce a vedere Mercurio con il suo telescopio. |
rtuťsostantivo maschile (metallo) (podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).) |
Merkursostantivo maschile (mitologia) (římský bůh) (podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).) Lo storico dell'antichità ha scritto un libro su Mercurio, il dio delle scienze. |
rtuťsostantivo maschile (podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).) |
rtuťovýlocuzione aggettivale (přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.) La superficie di Mercurio è disseminata di crateri provocati da innumerevoli impatti. |
Pojďme se naučit Italština
Teď, když víte více o významu mercurio v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.
Aktualizovaná slova Italština
Víte o Italština
Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.